Zóna volného obchodu mezi USA a EU a potenciál pro export digitálních služeb

Světová a hospodářská finanční krize se po mnoha letech vzestupu trhu vrátila i do evropského prostoru, čím dál častěji se od roku 2007 začíná projevovat i v jinak hospodářsky stabilní a prosperující Evropské unii. Dluhová krize, která měla rozšiřující se tendence, nejdříve propukla koncem roku 2010 v Řecku a poté i v dalších státech měnového klubu, kde odhalila mezery v měnovém projektu Eura.

 Na půdě evropského parlamentu bylo v minulosti navrženo několik desítek řešení, která by mohla pomoci při řešení finanční a hospodářské krize. Ať už se jedná o přímé kroky, jako například zvýšení zálohových plateb, nebo finanční inženýring, je zde velký pokrok a chuť k řešení problémů, žádný z členů eurozon, potažmo Evropské unie nečeká a aktivně se účastní diskuzí a hledá řešení.

Jedním z nejvíce projednávaných návrhů, který se nabídl v některých zemích k diskuzi s veřejností je, zavedení zóny volného obchodu se Spojenými státy. I přes ekonomickou krizi, která postihla celý západní ekonomický trh, zůstávají Spojené státy a Evropská unie globálními ekonomickými giganty. Dohromady ročně vyprodukují 54% světového HDP a jsou odpovědni za 28% ročního světového exportu a 33% celkového importu. Pokud se ještě zmíníme o zahraničních investicích, tři čtvrtiny všech peněz, které touto formou přitečou do ostatních zemí, pochází právě s USA nebo Evropské unie. Potenciální spojení v zóně volného obchodu by mělo zásadní pozitivní dopad na obě dvě ekonomiky, spojenectví by také vedlo k větší liberalizaci světového obchodu.

Vyjednávání o utvoření zóny volného obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unii bylo spuštěno na počátku loňského roku 2013. Počátku jednání předcházely analýzy, jak se liší trhy obou aktérů, porovnání bylo prováděno i s jednotlivými členskými státy. U České republiky bylo zjištěno, že značně pokulhává ve vývozu služeb, podíl na HDP představuje pouze 16,2 %, kdežto podíl exportu služeb na HDP v USA je 33%. 

Komentátoři z řad ekonomů a odborníků na mezinárodní vztahy odkazují v této souvislosti na velmi kvalitní zázemí digitální oblasti a digitálních služeb na českém trhu. Historicky se po roce ´89 začal tento segment prudce rozvíjet a v současné době se jeho poptávka setkává s nabídkou. Tento trend ovšem není pro rozvoj ekonomiky a aktivního podnikání nijak příznivý, je zde totiž možné riziko nadcházející krize z nedostatku poptávky. Nejen z těchto důvodů je nutný zásah státu ve větší intervenci na orgány Evropské unie o zrychlené vyjednávání o zóně volného obchodu. 

---