Sociální sítě jako součást globální občanské společnosti

Sociální sítě jako součást globální občanské společnosti

Občanské společnosti, která se začala formovat od poloviny devatenáctého století, se dostává v novém miléniu největšímu prostoru právě na sociálních sítích. Zde se úspěšně formuje nová globální společnost, která sdílí své zájmy a názory napříč kontinenty a kulturami.

Zdaleka však nemáme na mysli pouze Facebook a Twitter, které jsou v očích většiny populace synonymem pro sociální sítě. YouTube založený na myšlence sdílení a hodnocení videí má dnes přes miliardu aktivních uživatelů měsíčně, což představuje necelou polovinu celé internetové populace. Podobně bychom mohli hodnotit služby jako Blogger či Last.fm (či Wikipedii), jako takové, které primárně sice nabízejí obsah, ale současně silně pracují s komunitou.

Pokud v současné době vyvíjíme libovolnou službu, musíme si položit otázku, do jaké míry bude schopna efektivně pracovat s komunitou budoucích uživatelů. Sociální sítě jsou v internetové prostředí již prakticky všudypřítomné a jejich význam výrazně přerostl původní záměry.

V rámci občanské společnosti je nutné si uvědomit, že sociální sítě jsou v prvé řadě pozůstatkem, lze říci i transformací, občanské společnosti devatenáctého a dvacátého století. Občanská společnost tak využívá možnosti zrychleného přenosu informací a transferu myšlenek k prosazování ekonomických, mediálních a demokratizačních zájmů.